Vztah advokáta a klienta se řídí přiměřeně ustanoveními o smlouvě příkazní podle občanského práva. Podle zákona o advokacii je poskytování právních služeb podnikáním, za nějž náleží advokátu odměna za poskytnuté právní služby:

a) je-li sjednána smluvně s klientem (při zastoupení na základě plné moci a smlouvy o poskytování právních služeb) např. hodinovou sazbou, sazbou za každý úkon, podílem z hodnoty věci, paušální odměnou měsíční či roční, podle výsledku řízení, ve výši přiznané náhrady nákladů řízení vůči protistraně či jiným určitým způsobem (tzv. "smluvní odměna") nebo

b) určuje se podle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění – advokátního tarifu (v případě nesjednání smluvní odměny při zastoupení na základě plné moci a při ustanovení advokáta účastníku řízení soudem)(tzv. "mimosmluvní odměna").

Nárok na odměnu obecně vzniká poskytnutím právní služby, bez ohledu na výsledek jednání advokáta, není-li sjednáno jinak. Vedle odměny má advokát právo na náhradu výdajů vzniklých při poskytování právních služeb klientovi (typicky poplatky, cestovné, ubytování, paušální aministrativní náhrada za úkon) a promeškaný čas a to opět buď dle dohody mezi advokátem a klientem anebo dle advokátního tarifu. Odměnu a náklady ustanoveného advokáta účastníku hradí stát, v případě ustanoveného obhájce a důvodnosti trestního stíhání nejprve tyto náklady nese stát a následně je uplatňuje na odsouzeném.

Jelikož jsou možnosti a potřeby klientů různé, stejně tak i odborná i časová náročnost služeb jim poskytovaných, snažím se navhrnout každému klientu alespoň dvě možnosti stanovení odměny při převzetí právního zastoupení a případně kdykoli poté, pokud se předpokládaný rozsah či náročnost poskytované služby výrazně změnil. Advokát má právo před započetím poskytování právních služeb požadovat od klienta přiměřenou zálohu na odměnu a náklady. Odměna a náhrady jsou plněními podléhající 21% DPH, není-li stanoveno zákonem jinak.

Kromě shora uvedených odměn za poskytnutí právní služby připadají ve vztahu ke klientovi též v úvahu jako nejobvyklejší odměna za úschovu a správu peněžních prostředků (typicky např. u převodů nemovitostí, členských a obchodních podílů, akcií, svěřeneckých fondů apod.) a za správu majetku klienta – tyto druhy odměn sjednávám s klienty opět vždy individuálně před započetím úkonů.

Poskytování právních služeb za sníženou odměnu a bezplatně
Určení advokáta Českou advokátní komorou a bezplatné poradenství komory /rozklik/scroll

Advokát je podle zákona o advokacii a prováděcích předpisů oprávněn snížit odměnu, stanovenou podle advokátního tarifu, až o jednu polovinu.

Klient, jehož příjmové a majetkové poměry neumožňují, aby mohl být v řízení před soudem zastoupen zvoleným advokátem a vyžaduje-li to nutně ochrana jeho zájmů a je-li u něj předpoklad, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, může požádat soud, jež by pro dané řízení ve věci samé byl věcně a místně příslušný o přiznání práva na bezplatnou právní pomoc nebo o právu na právní pomoc za sníženou odměnu v daném řízení. K takové žádosti, jež je podle § 30 občanského soudního řádu, resp. § 35 oddst. 8 soudního řádu správního musí připojit doklady prokazující jeho tvrzení (zejména potvrzení o příjmu, majetkové čestné prohlášení); soud není povinen žádosti vyhovět. Následně soud ustanoví advokáta pro dané řízení. Obdobně postupuje soud v řízení, v němž je nutné zastoupení účastníka advokátem.

Klient, jež nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních předpisů a který se bezúspěšně pokoušel o získání právního zastoupení advokátem (prohlášení nejméně 2 advokátů, kteří odmítli právní pomoc poskytnout), může včas požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, jež mu právní službu poskytne a poskytnutí právní pomoci bezplatně nebo za sníženou odměnu; k žádosti doloží prohlášení o příjmových a majetkových poměrech. Komora rozhodne o určení advokáta a vymezí věc, na níž se určení vztahuje a rozsah právních služeb a případně povinnost advokáta poskytnout uvedenou právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí pokud jsou na straně advokáta dány zákonné důvody pro odmítnutí klienta nebo jedná-li se o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. Určení advokáta nenahrazuje plnou moc klienta. Klient má však kdykoli právo zvolit si namísto určeného jiného advokáta, jehož odměnu a náhrady bude ovšem hradit z vlastních prostředků. Advokáty ČAK neurčuje k právním službám, kde není zastoupení advokátem vyžadováno a není nezbytně nutné a rovněž ne ke generálnímu zastupování žadatele v různých kauzách.

Česká advokátní komora rovněž organizuje bezplatné právní poradny v jednotlivých regionech.

Náhrada nákladů řízení

Každý účastník může ve většině sprorných řízení před soudem nebo ve sporných řízeních před správním orgánem a v některých typech dalších řízení uplatnit náhradu nákladů řízení jím vynaložených, tzv. přísudek. Soudy zpravidla přiznávají náhradu nákladů řízení podle „úspěchu ve věci“ a též podle principu zavinění nákladů, ovšem podle různé metodiky v jednotlivých typech řízení – tedy např. jinak v občanském soudním řízení, jinak v řízení ve správním soudnictví nebo řízení před Ústavním soudem – tento tzv. přísudek náleží obecně klientu, nedohodne-li se s advokátem jinak.

Je nezbytné, aby byl klient srozuměn s tím, že pokud výše sjednané nebo určené odměny advokáta přesahuje klientu přiznanou náhradu nákladů řízení, nese tyto náklady sám klient.

Ve většině řízení vedených podle zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (tj. zejména o svéprávnosti, přípustnost držení ve zdrav. zařízení a ústavu, dědické řízení, manželských a partnerských, péče soudu o nezletilé, osvojení, domácího násilí, umoření listin, otázky statusové a právnických osob a svěřeneckého fondu, kapitálového trhu, soudním prodeji zástavy)  soudy nepřiznávají účastníkům náhradu nákladů řízení.

Náhrada účelně vynaložených nákladů k uplatnění práva

Některé právní předpisy přiznávají oprávněnému výslovné právo uplatnit náhradu nákladů vyložených účelně k uplatnění práva, aniž by muselo dojít k soudnímu či jinému spornému řízení před orgánem veřejné moci - typicky se může jednat o uplatnění práv vad věci kupujícím/objednatelem (reklamace); tehdy má oprávněný nárok i na vynaložené náklady ve formě odměny a náhrad advokáta např. v zastoupení při jednání s protistranou, ovšem pouze do výše upravené advokátním tarifem.

V případě mimosoudních mediačních, arbitrážních a jiných rozhodčích řízení je pro přiznání náhrady nákladů řízení rozhodující právo, jímž se upravuje řízení před danou autoritou.